1. Úvod:

Válka je definována jako mezistátní výjimečný stav, kdy jsou zrušeny normální mírové právní a diplomatické vztahy mezi protivníky, kteří se snaží vojenskými či jinými násilnými opatřeními si navzájem vnutit svou politickou vůli. Válka se pro člověka stává jediným osvědčeným a zároveň tím nejjednodušším prostředkem pro rozšíření svého mocenského vlivu.

Nikdo se samozřejmě nechce vzdát svého mocenského postavení dobrovolně a tak se hledá a také většinou nachází nějaká i sebemenší záminka pro vyvolání ozbrojeného konfliktu, který je jediný možný a tudíž nutný pro realizaci panovačných ambicí jednotlivých vládců. A tak se války stávají nedílnou součástí dějin a vývoj žádného státu se bez nich neobejde.

Lidstvo vede organizované války již od svého samého počátku ale my máme první záznam z bitvy až z roku 1469 př. n. l. mezi egyptským faraónem Thumosem III. a vojskem místních vzbouřených náčelníků, i když existují i starší svědectví o vojenské historii, např. slavná deska krále Narmera, která zobrazuje Narmera s bílou korunou na hlavě, jak svým kyjem drtí nějakého protivníka, nebo bitva u Mu Yu z roku 1122 př. n. l., někdy též nazývaná Bitvou desetitisíc duchů mezi Čou-wangem a Wu-wangem, v níž se objevují bohové a duchové a osmnáctimetrový tříhlavý hrdina s nadpřirozenými schopnostmi. Již to vypovídá o tom, že zpráva o bitvě není ze zápisu, ale z mýtu.

Od té doby uplynulo mnoho staletí a způsob boje a zbraně se podstatně změnily. Meče, luky, sekery, palcáty a oštěpy, které přetrvaly až do středověku, definitivně nahradily v polovině 16. století muškety a děla, které se postupně zdokonalovaly. Žádné bitevní pole se bez nich dodnes neobešlo.

Jak už sám název práce napovídá, budu srovnávat dvě vojenská období, která se od sebe liší jak státním zřízením, tak vojenskou strategií a taktikou a vojenským vybavením. Mým cílem je ukázat a srovnat tehdejší způsoby vedení boje a bohužel i kladný význam válek, např. v lékařství a vědě, národním cítění a stavitelství, vynést na výsluní slávy ruské vojevůdce, dát nový světový význam Velké francouzské buržoazní revoluci a ukázat špatné stránky Napoleonovy geniality.

Lidstvo se ve své podstatě nezměnilo ani po jasných ukázkách obrovského negativního dopadu válek na společnost během Stoleté a Třicetileté války, a tak se neustále i v 18. a 1. polovině 19. století střetávají ozbrojené jednotky v národním zájmu státu a pro mocenské ambice svého krále na bitevním poli.