4.1. Strategie:

Za francouzské revoluce se válkami sledovaly nanejvýš rozhodné politické cíle. Revoluční lid projevil maximum revoluční energie a ukázal obrovskou revoluční tvůrčí sílu tím, že změnil celý systém strategie, zrušil všechny staré zákony a pravidla války a vytvořil nové revoluční lidové vojsko a nový způsob vedení války.

Stará kordónová strategie se svým častým neplodným manévrováním nemohla zajistit dosažení revolučních politických cílů. Vznikla nutnost nové, rozhodné strategie. Proto se na konci 18. století a na počátku 19. století přešlo na strategii masové armády, kdy šlo o zničení živé síly nepřítele, soustředění hlavního úsilí armády na jeden směr a snaha rozhodnout o výsledku války v generální bitvě.

Prvky nové strategie používali již dříve ruští vojevůdci (Rumajnev, Suvorov, Kutuzov). Prvky nové strategie se začaly pozvolna prosazovat i v jiných armádách, protože vyžadovaly určité sociálně ekonomické předpoklady a existence nevolnického zřízení brzdila jejich užívání. Definitivně se nová strategie formovala až po vítězství francouzské revoluce, která k tomu vytvořila nezbytné sociálně ekonomické předpoklady a novou, masovou buržoazní armádu. Teprve nutnost boje proti masové francouzské armádě, která se přidržovala nových strategických principů, donutila armády feudálních států měnit své organizační formy a způsoby strategické činnosti.

Poprvé byl nový princip strategie, založený na koncentraci velkých mas v rozhodujícím směru, použit Francouzi roku 1792, kdy generál Dumouriez upustil od kordónového rozvinování svých vojsk a soustředil své hlavní síly o 60 000 mužích na jednom směru. Velká početní převaha umožnila Francouzům porazit bránící se 14 000 rakouský sbor u Jemappes.

Přívrženci nové strategie často používali manévru celé armády mimo bojiště, snažili se provádět překvapivé akce a ničit nepřítele po částech, používali nejrůznějších forem strategického zápasu.

Velkou úlohu ve vývoji vojenství sehrál francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte, který tohoto nového principu strategie využíval v období italského tažení francouzské armády v letech 1796 - 1797 a pak ji postupně dovedl k naprosté dokonalosti. ³⁴