| briga |
-plachetnice se dvěma stěžni; na obou stěžních má ráhnové plachty, na zadním stěžni vratiplachtu;
|
| brigantina | -plachetnice se dvěma až pěti stěžni; na předním má ráhnové plachty, na všech ostatních vratiplachty;
|
| fregata | < -druh menší válečné lodě; původně to byla trojstěžníková plachetnice, užívána k rychlým průzkumům;
|
| galéra | - válečná loď používaná až do 18. st., poháněná vesly (až 50 vesel, u každého z nich 2-3 muži), jejímiž veslaři byli nejčastěji trestanci (galejníci, galeje), velmi pohyblivá. Dlouhá až 40 m, 5 m široká;
|
| hulán | - jezdec s kopím;
|
| kordón | -řada vojáků;
|
| korveta | -válečná trojstěžňová plachetnice vyzbrojená jednou řadou děl na vrchní palubě;
|
| kyrysník | -příslušník těžkého jezdectva, který má horní část těla chráněnu kyrysem, tj. koženou nebo ocelovou ochrannou zbrojí;
|
| manévr | - organizované přemístění sil a prostředků v průběhu boje, jehož účelem je vytvořit nejvýhodnější uskupení vlastních sil a prostředků a uvést je vzhledem k nepříteli do časové a prostorové situace nejvýhodnější pro dosažení rozhodného úspěchu;
|
| reduta | - předsunutá samostatná hradba; uzavřený útvar různého půdorysu, tvořící součást vnějšího barokního opevnění;
|
| řadová loď | - největší typ fregaty určené k vojenským účelům. Technické parametry odpovídaly ostatním fregatám, rozdílná byla jen velikost a výzbroj. Řadová loď měla zpravidla čtyři dělové paluby, z nichž jednou byla otevřená horní paluba. Tento typ lodi byl rozdělen do tří tříd (viz. Námořnictvo 18. století).
|
| satelitní stát | - dříve též vazalský stát, formálně samostatný stát, ve skutečnosti ale závislý na nějaké jiné mocnosti;
|
| šalupa | -menší plachetnice s předozadním oplachtěním, do 75 tun; válečná má 10-32 děl;
|
| šrapnel | -trhací granát nabitý kulkami a opatřený časovým zapalovačem, poprvé navržen roku 1803 anglickým důstojníkem Shrapnelem;
|
| taktika | -součást vojenského umění., která zkoumá objektivní zákonitosti boje a propracovává zásady jeho přípravy a vedení z hlediska použití různých druhů vojsk i z hlediska boje vševojskového. Hlavní úkoly taktiky jsou: studovat základy boje, stanovit způsoby využití bojových prostředků k útoku a obraně, zkoumat síly a prostředky nepřítele a jeho způsoby vedení boje, vypracovat nejlepší způsob organizace a vedení boje v různých podmínkách. Základy teoretické poučky taktiky jsou obsaženy v bojových řádech. Taktika je podřízena strategii a operačnímu um. Dělí se na taktiku všeobecnou (zkoumá zákonitosti vševojskového boje) a taktiku druhů vojsk (taktika dělostřelectva, letectva, ženijní taktika);
|
| tomahavk | -vrhací sekera s dřevěnou rukojetí indiánů na východě a v prériích Severní Ameriky. Zaveden Evropany. V 16. až 18. století se rozšířily kovové tomahavky se zdobenou rukojetí;
|