1. Pyramidy

Nedaleko od břehu řeky Nil se vysoko nad pouští vypínají slavné egyptské pyramidy, postavili je staří Egyptané téměř před 5000 léty. Jsou nejstarší ze starobylých sedmi divů světa a jako jediné zůstaly stát až dodneška. Pyramidy byly budovány jako hrobky králu starého Egypta. Starší Egyptané věřili v posmrtný život, aproto aby zajistili svým králům vše potřebné pro následný posmrtný život, pochovávali spolu s nimi různé osobní předmety a poklady. V hrobkách pyramid objevili archeologové klenoty, potraviny, části nábytku, hudební nástroje a loveckou výstroj.Největší a nejpůsobivější je Velká pyramida u Gízy. Dokončili ji roku 2580 před n.l. prokrále Chufewa. Stavěly ji tisíce mužů téměř 30let.

2.Vysuté zahrady v Babylóně

Ani jeden ze sedmi divu světa nedráždil lidskou obrazotvornost tolik, jako visuté zahrady v Babyloně. Nepsal o nich žádný spisovatel té doby, ale pověsti o nich se ústně šířili po celém světě a staly se legendou o pozemském ráji uprostřet pouště. Jeden římský spisovatel navštívil zahrady dlouho po pádu Babylonu a našel je ještě zachované .Popsal je jako řadu arkádových teras,postavených na způsob pyramidy, jedna nad druhou. Valy, kterými byly zahrady obehnány, dosahovaly šířky 7,6m. Každá terasa měla dostatek hlíny pro růst stromů, exotické rostliny a květy pokrývaly terasy jako vodopády.Cypřišové stromy a palmy poskytovaly stín a vzduch byl těžký od vuní aromatických rostlin a květů.

3.Diova socha

Roku 433 před n.l. řecký sochař Feidiás dokončil v Olympii velkolepou sochu Dia (1.pád Zeus), hlavního boha Řeků. Socha byla umístěna v chrámu postaveném speciálně pro ni. Brzy po svém vzniku byla považována za jeden z divů světa. Pro Řeky se stala symbolem dokonalosti. Každoročně přicházeli tisíce lidí do svatyně v Olympii vzdád hold Diovi. Socha zabírala celou šířku chrámové lodi. Jeden z tehdejších spisovatelů napsal,že byla vysoká 12m a kdyby se sedící Zeus mohl postavit, hlavou by zbořil střechu. Socha vydržela v chrámu po staletí, ale svatyně byla v dobách římské nadvlády značně zanedbaná. Roku 394n.l. byla socha pravděpodobně převezena do Konstantinopole, kde ji nakonec zřejmě zničil oheň.

4. Artemidin Chrám

Kolem roku 550 před n.l., následně po dobití řeckého města Efesos na pobřeží Malé Asie, dal Lýdský král Kroisos vybudovat nádherný chrám, který byl zasvěcen bohyni Artemis. Uvnitř chrámu byla svatyně, ve které byla umístěna překrásná socha bohyně Arthemis, ozdobena drahokamy a vzácnými kovy. Chrám se stal slavným a lákal věřící ze širokého okolí. Jedné noci roku 356 př.n.l. šílenec jménem Hérostatos chrám podpálil. Střecha se propadla ,sloupy se zřítili a socha padla na zem. Po několika letech dobyl Efesos Alexandr Makedonský a rozhodl se znovu vybudovat Artemidin chrám. Do roku 250 př. n. l. byl chrám obnoven do původní krasy a byl zařazován mezi sedm divu sveta. Alexandr Makedonský se nedožil splněni svého snu, neboť obyvatelé Efesu potřebovali na obnoveni Artemidina chrámu plných 120 let.

5.Mauzoleum v Halikarnassu

Král Mausolos II. vládl v Karii ,části dnešního Turecka, ve 4. století př.n.l. Byl to ctižádostivý panovník, který napadal mnohá sousední města a státy.Za penízez kořisti vybudoval hlavní město Halikarnassos. Ke konci svého života se král Mausolos rozhodl postavit si hrobku, která by symbolizovala jeho moc a slávu. CHtěl aby to byla nejkrásnější hrobka, jakou kdo kdy viděl,a proto nešetřil prostřetky a výdaji. Dokončená hrobka byla tak nádherná,že ji pojmenovali po králi Mausolovi-Mauzoleum.

6.Rhodský Kolos

Ve staré mytologii byl ostrov Rhodos,ležící poblíž tureckého pobřeží, ostrovem boha slunce Hélia. Podle legendy se obyvatelé Rhodu ubránili roku 304 př.n.l. invazi vetřelců a v hlavním rhodském přístavu Lindos postavili sochu Hélia jako projev díkůvzdání za jeho pomoc. Nikdo přesně neví, kde socha stála a jak vypadala. Někteří vědci si myslí že stála rozkročena při vstupu do přístavu, takže lodě proplouvaly pod jejíma nohama. Pravdepodobnější verze je ta , která tvrdí, že socha stála na okraji města a tvář měla obrácenou k přístavu.

7.Faros v Alexandrii

Roku 279 př. n. m. byl po 20-ti letech dokončen maják v Alexandrii a byl hned vyhlášen za jeden ze sedni divů světa. Maják dostal jméno podle ostrova Faros. Ostrov ležel před přístavem Alexandrie a s pevninou byl spojen hrází. Maják se zvedal do výšky 140 m a lodě ho mohly vidět z moře na vzdalenost mnoha mil.

nahoru

zpět na hlavní stranu