měli ve svém znaku stříbrného ohaře se zlatým obojkem, ten byl v černém štítu ve skoku a v klenotu (nad černo-stříbrnými přikryvadly) vyrůstal ze zlaté koruny. Takovýto erb byl vymalován i v pamětní knize, kterou dal pořídit Bořek Mateřovský (+1640). V novější době se někdy kreslil i modrý štít. Český vladycký rod, objevující se koncem 15. století ve východních Čechách. Své jméno odvozuje podle dnešní vsi Starý Mateřov, ležící několik kilometrů jihozápadně od Pardubic. Tuto ves Albrecht Mateřovský odprodal a již roku 1492 žil v městě Chrudimi. Kolem roku 1530 je zmiňován Vojtěch Mateřovský, ten získal dvůr v Levíně u Chlumce nad Cidlinou, který později zdědil syn Adam. Další statky zřejmě Mateřovští z Mateřova na Pardubicku nezískali. Najdeme je však v boleslavském kraji, kde několik členů rodu Mateřovských (Jan Jiří, Bedřich, Mikuláš a Rudolf) bylo pokutováno ztrátou drobných statků pro účast ve stavovském povstání 1618-1620. Adam Bořek Mateřovský z Mateřova se dokonce jako nekatolík pro víru vystěhoval v roce 1628 do Saska. Na konci 17. století je znám rytíř Adam Mateřovský z Mateřova, který spolu s manželkou Marií Fnantiškou Cetenskou z Cetně koupil statek, ale usadil se na Milhosticích (6 km jihovýchodně od Sedlce), které koupil v roce 1687. Milhostice však po deseti letech Mateřovským z Mateřova nepatřily, rod zchudl a statky nevlastnil. Poslední člen rodu Jan se připomíná roku 1786.