získali erb teprve majestátem z 25. května 1587, tehdy Václav starší Krocín (vlastně Šafránek) získal právo psát se z Frahobýle a dostal takovýto erb:šikmo dělený štít, nahoře v černém poli horní polovina zlatého lva s vyplazeným jazykem, který držel v pravé noze šafránový list (latinsky crocus), dole ve stříbrném poli šikmé červené břevno a v něm dvě stříbrné šestihroté hvětdy. Nad přikryvadly červeno-zlatými (vpravo) a stříbrno-červenými (vlevo) jsou v klenotu dvě křídla, pravé je černo-zlatě šikmo dělené, levé je stříbrné s červeným kosmým břevnem, v němž se opakují dvě stříbrné šestihroté hvězdy. Krocínové věli vlastně mluvící znak, vzhledem k latinskému pojmenování květu šafránu crocus. Královským majestátem z 10. srpna 1591 byli k tomuto erbu připuštěni Jáchym Krocín a Šimon Žabka. K polepšení erbu nedošlo ani 10. srpna 1732, kdy byl Leopold Krocín povýšen do rytířského stavu starožitných rodů. Rod Krocínů pochází ze Žatce, ale později působil většinou v Praze. Zmíněný Václav starší Krocín (1532-1605) vlastnil v Praze dva domy a pivovar a od roku 1584 byl staroměstským primátorem. Jako zkušený právník zastupoval městský stav na zemském sněmu a roku 1590 byl zvolen nejvyšším berníkem. V roce 1591 nechal postavit na Staroměstském náměstí výstavnou kašnu. Katolický rod Krocínů za stavovského povstání 1618-1620 za choval věrnost Ferdinandu II. Od roku 1701 drželi Krocínové z Drahobýle kratší dobu jihočeský statek Chotoviny (8 kilometrů severně od Tábora). Zmíněný Martin Leopold Krocín, který byl roku 1732 povýšen do rytířského stavu, byl radou u soudu nejvyššího purkrabství. Jeho potomkům patřil dům v Jindřišské ulici, poslední člen rodu Bernardin zemřel v roce 1857.

zpět