KRAVAŘŠTÍ ZE ŠLEVIC


měli erb již v 15. století. Tvořil jej modrý štít, v němž byly tři stříbrné šestihroté hvězdy (2+1), nad stříbrno-modrými přikryvadly byla v klenotu jedna stříbrná hvězda. Některá literatura mluvila o zlatých hvězdách ve štítu i v klenotu. Významný slezský šlechtický rod Kravařských ze Šlevic pocházel ze Šlevic (Löwitz) u Krnova. V roce 1420 získal Mikuláš ze Šlevic statek Kravaře (8 kilometrů východně od Opavy) a podle tohoto místa si rod upravil i jméno. Kravaře udržel rod od roku 1575 a zdejší původní gotickou vodní tvrz přestavěl v 16. století v tvrz renesanční, která stála v místech pozdějšího levého křídla barokního zámku. Kolem roku 1450 získali Kravařští ze Šlevic také statek Velké Hoštice (5 km východně od opavy), který udrželi až do roku 1559, pravděpodobně již oni zde postavili renesanční zámek. Bartoš Kravařský ze Šlevic, který byl od roku 1566 sudím Krnovského knížectví, vyženil také statek Linhartovy (10 km severozápadně od Krnova), který potom zdědila jeho dcera Kateřina. Když Kravařští odprodali své rodové statky, nevlastnili žádné Nan Kravařský ze Šlevic se stal regentem hranického panství, ale jeho syn Adam vyženil statek Kvasice (8 kilometrů jihovýchodně od Kroměříže) a roku 1604 koupil za 7600 moravských zlažých statek se zámkem v Malhoticích (8 kilometrů jižně od Hranic). Adam však o majetek přišel při pobělohorských konfiskacích. O posledním členu rodu Jiřím Burianovi máme zprávy z poloviny 17. století.

zpět