měli původně ve znaku ještě na počátku 15. století koně, a to ve štítu i v klenotu. Od 30. let 15. století však Kraselovští užívali změněný znak: červený štít a v něm byl stříbrný kotouč, kdežto v klenotu jim zůstal stříbrný kůň s červenou uzdou, kotouč se později kreslil jako oválný válečný štít s vypouklým zašpičatělým středem. Jihočeská ves Kraselov (nyní Krasilov), ležící osm kilometrů jihozápadně od Volyně, dala jméno vladyckému rodu, který se připomíná na Prácheňsku od druhé poloviny 14. století a jehož členové byli často v rožmberských službách. V roce 1356 patřila ves Rackovi řečenému Mazanci z Kraselova, po něm je v pramenech uváděn Lipold (1362-1375), Jan Černín (1393), Vojtěch (1396) a Mikuláš (1406). Jan z Kraselova zpečetil roku 1415 stížný list kostnickému koncilu. Kdo z nich vybudoval kraselovskou tvrz, přesně nevíme. V roce 1467 královské vojsko spálilo a zničilo tuto tvrz, aby se pomstilo Janovi z Kraselova za to, že spravoval volyňské panství pro strakonického převora Jošta z Rožmberka. Kraselovským z Kraselova se podařilo na počátku 15. století získat statek Žimutice (6 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou), který udrželi do roku 1508. Kolem roku 1467 získal Lipolt z Kraselova zase statek Střelské Hoštice (12 km západně od Strakonic). Václavu Kraselovskému z Kraselova se podařilo roku 1514 koupit od Švihovských z Rýzmberka významný hrad Střelu (4 km západně od Strakonic) s panstvím a udržel jej až do své smrti v roce 1544. Václav měl jen dvě dcdry a jeho bratr Zdeslav držel rodný Kraselov. Všichni však zemřeli v první polovině 16. století, pouze Mikulášův syn Kuneš, držitel Střelských Hoštic, se dožil roku 1563. Jím však rod Kraselovských z Kraselova vymřel po meči.