měli již v 15. století výrazný erb s kohoutem, kresleným v bojovém postavení s vyzdviženou pravou nohou, jejich kohout stál v modrém štítu, byl stříbrný a měl černý ocas, červený hřebínek a červené nohy. V klenotu měli Králové nad stříbro-modrými přikryvadly chochol z pavích per. Předkové rodu se objevují v 15. století a získali predikát podle vsi Horní Dobrá Voda (3 km jihozápadně od Hořic). Mikuláš Král se zúčastnil v roce 1448 s Jiřím Poděbradským dobývání Prahy. Tvrz v Horní Dobré Vodě je poprvé písemně doložena roku 1505. Tehdy patřila bratřím Janovi a Václavovi, kteří se o majetek rozdělili. Tato tvrz zůstala součástí Horní BobréVody a v Dolní Dobré Vodě byla postavena tvrz nová, poprvé doložená roku 1540. V tomto roce však vymřela větev Králů, kterým patřila Dolní Dobrá Voda. Horní Dobrá Voda patřila v roce 1544 Jiříkovi Královi z Dobré Vody, brzy potom se však dostala do držby jiným šlechtickým rodům a Králové sídlili na jiných drobných statcích v okolí Hořic. V roce 1610 získal Horní Dobrou Vodu odkazem Jan Král z Dobré Vody a na Plotišti. V Plotišti nad Labem (4 kilometry severozápadně od Hradce Králové) měl Jan Král také tvrz. Ta však jeho stejnojmennému synovi byla pro účast ve stavovském povstání proměněna roku 1622 v manství. V roce 1624 Králové prodali svůj původní statek Horní Dobrou Vodu a v dalších stoletích jim patřily pouze drobné majetky ve východních Čechách. V 19. století působili mnozí členové rodu jako státní úředníci. Z nich vynikl Vojtěch Král z Dobré Vody (1844-1913), který se stal zakladatelem moderní české heraldiky, když vydal klasické dílo Heraldika v Praze roku 1900 a zanechal po sobě sbírku kolem 60 tisíc kreseb znaků a kolem 7000 kreseb a otisků pečetí.