měli již ve 14. století pěkný jednoduchý erb. Tvořil jej polcený štít, vpravo červený, vlevo třikrát stříbrno-černě dělený (tj. se dvěma stříbrnými a dvěma černými pruhy). Nad černo-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly a červeno-stříbrno-černou točenicí měli v klenotu dva rohy, pravý červený a levý ve stejných barvách jako levá polovina štítu. Tento erb najdeme často na náhrobcích v Prusinovicích. Starobylý moravský rod pánů z Víckova pocházel z Tišnovska, kde založil hrad Víckov (15 km severozápadně od Tišnova). Prvním písemně doloženým členem rodu byl Bernard z Víckova a po něm Arkleb z Víckova, připomínaný roku 1346. V roce 1351 se podle hradu psal Bohuslav z Víckova, který sídlil také na blízkém hradě Mitrově (10 km jižně od Bystřice nad Pernštejnem). Bohuslav zastával od roku 1353 úřad zemského sudího na Moravě a na víckovském panství prováděl kolonizační činnost. Pokoušel se vybudovat ze vsi Žďárce tržní středisko svého panství. Ve druhé polovině 15. století (roku 1464) si koupili členové rodu Arkleb a Filip statek Prusinovice (6 km jihozápadně od Bystřice pod Hostýnem) s tvrzí a třemi pustými vesnicemi, podle Prusinovic si též upravili rodové jméno. O Janu Prusinovském z Víckova víme, že padl roku 1526 v bitvě u Moháče. Někteří členové rodu zastávali zemské úřady. Nejznámějším se stal Vilém Prusinovský z Víckova (1534-1572), který studoval na jezuitské škole ve Vídni, později práva na univerzitě v Padově. Vilém byl roku 1565 zvolen olomouckým biskupem, vedl ráznou protireformační politiku a vysloužil si velký odpor šlechty i prostého lidu. Zasloužil se o uvedení jezuitů do Brna a Olomouce. Naproti tomu Jan Adam Prusinovský z Víckova byl zase výrazným představitelem protihabsburského odboje na Moravě. Sídlil na zámku v Čejkovicích (15 km severozápadně od Hodonína), které rod získal již před rokem 1530. Jako přední evangelický pán na Moravě se horlivě účastnil stavovského povstání v letech 1618-1620 a zůstal v odboji i po jeho porážce. V letech 1621 a 1627 stál v čele protihabsburského povstání moravských Valachů, roku 1629 byl již mrtev. Poslední členka rodu Bohunka Prusinovská z Víckova se provdala za předního vůdce stavovského odboje z let 1618-1620 Václava Bílovského z Bílova, proto došlo ke konfiskaci rodových Prusinovic.