měli erb prokazatelně na počátku 16. století. Tvořil jej červený štít, ve kterém byla stříbrná obrněná noha, v koleně ohnutá, se zlatou ostruhou. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly a zlatou korunou měli v klenotu stejnou stříbrnou obrněnou nohu mezi dvěma stříbrnými pery. K obrněné noze ve znaku Pešíků z Komárova se pojí erbovní pověst. Podle ní byl předek rodu zajat a ukován za nohu společně se svým knížetem. Aby napomohl svému pánu k útěku a uvolnil mu pouta, uřízl si svoji nohu. Osvobozený kníže posléze také osvobodil svého zachránce a obdaroval ho erbem s useknutou obrněnou nohou. Český vladycký rod odvozuje své jméno od hradu Komárov (5 km jihozápadně od Hořovic), který si členové rodu postavili u stejnojmenné vsi na nepatrné vyvýšenině nedaleko Červeného potoka. Ve druhé polovině 14. století jsou připomínáni bratři Bohuslav, Štěpánek a Bohuněk z Komárova. V 15. století si rod rozšířil jméno podle často frekventovaného rodového jména Pešík (Petr). Pešíkové z Komárova udrželi komárovský statek až do roku 1602 mimo jiné i díky tomu, že v 16. století provozovali v Komárově výnosnou železnou huť a již dříve jim patřily i jiné majetky. Kunata Pešík z Komárova se svou manželkou Kateřinou z Vrtby přestavěli v letech 1502 - 1508 komárovský hrad, což dosvědčuje dodnes zachovaný kámen s vytesanými znaky obou manželů. Kunata patřil k oblíbencům krále Vladislava Jagellonského, a získal proto od krále v roce 1509 hrad Valdek (6,5 km jižně od Hořovic) s panstvím. Po roce 1574 přestal být Valdek pohostinným hradem, a tak si Pešíkové postavili novou tvrz v blízké vsi Podluhy (2 km jižně od Hořovic). V roce 1623 byli dva členové rodu potrestání konfiskacemi, Václav Pešík z Komárova ztratil tvrz Podluhy a s ní "zámek v lese pustý řečený Valdek, od vojáků vydrancovaný". Petr a Kryštof Pešíkové z Komárova bojovali potom proti císaři v nepřátelském vojsku, Kryštof padl v roce 1635. Poslední známý potomek rodu Karel Pešík z Komárova zemřel rodu 1712.