získali erb majestátem vydaným 2. dubna 1599 v říšské kanceláři, měli polcený štít, jehož pravá polovina byla zlatá s černou polovinou orlice, v levé červené polovině byly dole tři malé"šeré skalky", tj. stříbrné kopce, a nad nimi vyrůstaly z dělící linky tři stříbrné jetelové lístky. V klenotu měli nad červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikryvadly modré křídlo se stříbrným břevnem uprostřed. (Viz naše kresba). 10. dubna 1660 byl Netolickým z Eisenberka erb polepšen, v levé polovině se navíc objevil zlatý dvojocasý lev držící tři květiny. Ke druhému polepšení došlo při povýšení Václava Kazimíra Netolického z Eisenberka do hraběcího stavu dne 2. ledna 1759. Jihočeskou měšťanskou rodinu představoval na konci 16. století Václav Netolický, polesný na budějovickém panství, který spolu s bratrem Tomášem získal erb a predikát z Eisenberka. Václav byl v roce 1614 úředníkem v solnici v Týně nad Vltavou a žil ještě roku 1634. Jeho potomek Ferdinand František byl povýšen roku 1660 do rytířského stavu a vyženil statky Přehořov a Kvasejovice (3 km výchzodně od Soběslavi). Statky zdědil nejstarší syn Václav Antonín (+ 1726), který přikoupil v roce 1717 statek Brandlín (8 km severovýchodně od Soběslavi) a stal se hejtmanem Bechyňského kraje. tímto hejtmanem byl od roku 1725 i jeho dědic Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který nejvíce proslavil rod, když postupně zastával úřad purkrabího hradeckého kraje, podkomořího, od roku 1749 prezidenta královské reprezentace a komory a od roku 1759 nejvyššího maršálka. Václav Kazimír byl také povýšen roku 1741 do stavu svobodných pánů a v roce 1759 do hraběcího stavu. Již roku 1738 koupil známé východočeské panství Kost (4 km severozápadně od Sobotky) a také si nechal postavit v Praze na Malé Straně palác. Jeho synem Janem Adamem však rod vymřel po meči roku 1768.

zpět