měli jednoduchý erb od 15. století. Tvořil jej černo-stříbrně polcený štít. V klenotu měli dva rohy vyrůstající z černo-bílé točenice, pravý byl stříbrný, levý zase černý. Starý český vladycký rod pocházející z tvrze a vsi Drahobuz (7 km jižně od Úštěka na Litoměřicku) je v pramenech připomínán od druhé poloviny 14. století. V roce 1410 však vladykové z Drahobuze prodali statek a odstěhovali se na Plzeňsko. zde Václav z Drahobuze držel v letech 1426 - 1427 statek Borovy (5 km jihozápadně od Přeštic) a Hrzek z Drahobuze získal v roce 1426 statek Nebílovy (9 kilometrů severozápadně od Blovic). Podle tohoto statku, který udrželi po celou první polovinu 15. století, si vladykové z Drahobuze rozšířili svoje jméno. Nebílovští z Drahobuze se potom v 16. století rozdělili do dvou větví. První větev držela Nebílovy a představoval ji Vojtěch Nebílovský z Drahobuze, který měl tři dcery, z nichž Nebílovy získala Mariána, provdaná za Ladislava Běšína z Běšin. Nebílovy zůstaly v držbě této první větve rodu pouze do roku 1555. Ke druhé rodové větvi patřil Mikuláš nebílovský z Drahobuze, který v roce 1518 držel statek Ježovy (12 km jihozápadně od Přeštic). Mikuláš nebo jeho syn Adam postavili v Ježovech novou rozlehlou tvrz, která byla obehnána vodním příkopem. Nebílovští z Drahobuze byli dobrými hospodáři a své statky rozšiřovali. Mikuláš Nebílovský z Drahobuze koupil roku 1519 za 725 kop míšeňských grošů statek Černíkov s tvrzí (7 km severovýchodně od Kdyně). Černíkovskou tvrz však Nebílovští neudržovali, protože sídlili po roce 1548 na nově postavené tvrzi v blízké Poleni. Poleň (8 km severozápadně od Klatov) získal v tomto roce s dílem městečka Poleně Albrecht Nebílovský z Drahobuze. Na Klatovsku držel rod kromě Poleně i jiné statky, a to do roku 1681, kdy posledním mužským potomkem Mikulášem celý rod vymřel.

zpět