4. 1. polovina 19. století:

Kapitalistický způsob výroby prosazoval pomalu díky zastaralým politickým a ekonomickým vztahům feudalismu. Po francouzské revoluci došlo k upevnění kapitalismu ve všech zemích v poměrně krátké době. V honbě za maximálním ziskem stupňovali kapitalisté a statkáři vykořisťování a zbídačování dělnické třídy a rolnictva. To vedlo k prudkému zostření třídních rozporů, k masovým revolučním akcím proletariátu. Zesílení národního útlaku vyvolalo národně osvobozenecký boj.

Snaha buržoazie zmocnit se nových surovinových zdrojů a odbytišť zboží vede k zaostření mezinárodně politických vztahů a k válkám mezi nimi.

Kapitalistická výroba vedla ke změně sociálně ekonomických a materiálně technických podmínek vedení boje, neboť rozvoj průmyslu, zemědělství a dopravy probíhal mnohem rychleji než za feudalismu.

Rychlý rozvoj ekonomiky rozšiřoval a posiloval materiální základnu ozbrojených sil, v důsledku vítězství buržoazní revoluce vznikly předpoklady pro vznik masové buržoazní armády.³³